|
|
Faktory ovlivňující hospodaření zdravotní pojišťovny v letech 2004-2012 v kontextu systému zdravotního pojištění v ČR
SCHUSTEROVÁ, Tereza
Hlavním cílem diplomové práce na téma Faktory ovlivňující hospodaření zdravotní pojišťovny v letech 2004 až 2012 v kontextu zdravotního pojištění v ČR bylo identifikovat a kategorizovat faktory, které působí na hospodaření vybrané zdravotní pojišťovny v letech 2004 až 2012 s ohledem na patný systém zdravotního pojišťění. Vzhledem k nedostupnosti údajů v letech 2004 až 2007, byl prvním hodnoceným rokem až rok 2007. Diplomová práce byla rozdělena na 2 části, teoretickou a praktickou část. Teoretická část byla věnována principům zdravotního pojištění, právním vztahům zdravotního pojištění, současnému systému veřejného zdravotního pojištění a vlivům působící na bilanci zdravotní pojišťovny. V praktické části byla charakterizována vybraná zdravotní pojišťovna a její organizační struktura, způsob hospodaření vybrané zdravotní pojišťovny, příjmová strana bilance zdravotní pojišťovny, výdajová strana bilance zdravotní pojišťovny a na závěr zhodnocení bilance konkrétní zdravotní pojišťovny. U příjmové strany bilance byly podrobně analyzovány faktory, které působí na tuto stranu bilance. Mezi tyto faktory byly zahrnuty: vývoj počtu pojištěnců, vývoj pohledávek, problematika "státních pojištěnců", makroekonomické ukazatele, systém přerozdělení. Výdajová strana bilance byla zaměřena především na náklady na zdravotní péči a náklady na preventivní péči. V závěru byla vyhodnocena bilance vybrané zdravotní pojišťovny ve vybraných letech.
|
|
| |
|
|
EKONOMICKÉ ASPEKTY PODPORY ZDRAVÍ
Kůrková, Kateřina ; Chytil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Rod, Aleš (oponent)
Cílem této práce je poukázat na ekonomické aspekty podpory a prevence zdraví jako investice do zdraví. Teoretická část vychází z konceptů ekonomů, kteří se zabývali lidským kapitálem a investicemi do lidského kapitálu zdraví. Se zaměřením na problematiku zvyšujících se nákladů ve zdravotnictví v kontextu demografických změn v ČR je provedena analýza některých programů podpory zdraví, které usilují o prosazení zdravého životního stylu v populaci. Jako příklad jak může mít prevence zdraví pozitivní vliv na snížení nákladů ve zdravotnictví je v empirické části strukturován model závislosti mezi obezitou a diabetem 2. typu. Předpokládaná pozitivní korelace mezi růstem počtu lidí s obezitou a růstem počtu lidí s diabetem 2. typu je zjišťována na reálných datech v podobě časové řady v podmínkách ČR. Pomocí Cochrane-Orcuttovy transformace lineárního regresního modelu je tato pozitivní závislost prokázána pro muže, ženy i pro celkovou populaci ve věku nad 15 let. V závěru práce je provedena kvantifikace snížení nákladů na zdravotní péči jako důsledek prevence obezity.
|
|
| |
|
|
Identifikace a kvalifikovaný odhad nákladů na léčbu cévní mozkové příhody v ČR na základě farmakoekonomické analýzy a návrh alternativního řešení
Pokorná, Hana
Úvod: Cévní mozková příhoda (CMP) je druhou nejčastější příčinou úmrtí ve vyspělých zemích a nejčastější příčinou trvalé invalidity. Toto onemocnění tak vytváří vysoké celo-společenské náklady, které je třeba co nejvíce minimalizovat. Jednou z možností je po-dávání ekonomicky úsporných a zároveň co nejvíce medicínsky kvalitních léčiv, jejichž ekonomická efektivita se zjistí pomocí farmakoekonomických analýz. Cíl: Cílem práce je identifikovat a provést kvalifikovaný odhad nákladů spojených s léčbou cévní mozkové příhody v ČR. Výsledek konfrontovat s alternativním řešením léčby (užívání léku Xarelto namísto Warfarinu) a provést kvantitativní porovnání obou možností. Metodika: Náklady na léčbu CMP jsou hodnoceny ze společenského hlediska. Pro jejich určení byla zvolena metoda COI s typem přístupu bottom-up, který zahrnuje celé životní náklady na onemocnění. Pro porovnání nákladů obou variant léčeb, byla vybrána analýza minimalizace nákladů CMA, jejíž výsledek vyjadřuje čisté nákladové úspory. Data byla získána z neveřejných údajů poskytovatele (Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně), Ústavu zdravotnických informací a statistiky, České statistického úřadu, zahraničních studií a také na základě konzultací s neurology. Výsledky: Celkové společenské náklady na léčbu cévní mozkové příhody za rok 2010 činily 12 991 273 843,65 Kč. Metodou COI byly vypočítány průměrné náklady na 1 paci-enta při užívání Warfarinu 1 203 423,68 Kč, při podstoupení alternativní léčby užíváním Xarelta 1 465 963,32 Kč. Největší položku tvořily náklady na recidivu. Metodou CMA pak byla zjištěna úspora při užívání Warfarinu průměrně 262 539,64 Kč na 1 pacienta. Nepotvrdila se tak hypotéza, že Xarelto je ekonomicky efektivnější. Závěr: Kvůli své vysoké ceně Xarelto nepřekonal ekonomickou efektivitu méně kvalitní-ho Warfarinu. Úspory je však možné hledat i v dalších položkách identifikovaných ná-kladů.
|
|
|
Dopad regulačních poplatků ve zdravotnictví na veřejné zdravotní pojištění
PRAŽMOVÁ, Věra
Veřejné zdravotní pojištění funguje v České republice již více než dvacet let. Za toto období vzniklo mnoho návrhů na reformu zdravotnictví, které měly udržet růst nákladů na zdravotní péči a na druhé straně neomezit kvalitu a dostupnost zdravotní péče pro pacienty. Součástí reformy zdravotnictví bylo i zavedení regulačních poplatků, které měly jednak omezit poptávku po zdravotní péči a tím regulovat spotřebu zdravotních služeb a dále přinést do zdravotnictví další soukromé zdroje. Cílem disertační práce bylo zjistit, zda zavedené regulační poplatky ovlivnily počet návštěv pacientů u lékaře a také, zda měly dopad na výši nákladů na zdravotní péči. V teoretické části disertační práce autorka popisuje zdravotnické systémy některých evropských zemí, a to zejména z pohledu spoluúčasti pacienta na úhradě zdravotní péče. Větší pozornost je pak věnována systému financování zdravotní péče v České republice. V práci jsou podrobně charakterizovány jednotlivé druhy regulačních poplatků včetně změn v právní úpravě, kterými za dobu do svého zavedení prošly. Na základě údajů zdravotních pojišťoven autorka sumarizuje částky za jednotlivé typy poplatků, které pojištěnci všech zdravotních pojišťoven zaplatily od doby jejich zavedení do roku 2012. V praktické části práce autorka analyzovala a statisticky zpracovala data jedné z poboček zaměstnanecké zdravotní pojišťovny a na souboru těchto dat sleduje vývoj průměrného počtu návštěv na jednoho pojištěnce ve vybraných odbornostech ambulantní péče v roce 2007 - tedy před zavedením poplatků a porovnává jej s průměrným počtem návštěv po zavedení poplatků, tedy za období let 2008 -2013. Byl sledován vývoj počtu návštěv u celkem 22 odborností ambulantní péče. Získané výsledky autorka statisticky vyhodnotila pomocí tzv. jednovýběrového jednostranného t-testu. Dále byl sledován i vliv regulačních poplatků na náklady zdravotní péče v jednotlivých sledovaných odbornostech. Obdobně jako u počtu návštěv autorka porovnává průměrné náklady na jednoho pojištěnce ve vybraných odbornostech před zavedením poplatků, tj. v roce 2007 a po jejich zavedení. Práce podává ucelený přehled o dané problematice a může být využita jako podkladový materiál pro další úvahy o regulačních opatřeních ve zdravotnictví.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.